Tři otazníky

6. února 2016 v 19:53 | Marka |  Moje kecy
blue, neon, and light image
Víte, přemýšlím momentálně dvojím způsobem o tom, proč nevím, co psát. Jestli je to moje chyba, nebo komunitou na blogu. Nebo společností? Celkově?
Víte, já se neřídím nějak extra návštěvností. Ale pojďme si přiznat, že ačkoliv někteří z nás, včetně mě, píšeme pro sebe, potěší nás nějaká ta návštěvnost. Když je někdo ochotný přečíst dlouhý článek a ještě vyplýtvat svoji energii, tak mile rádi přivítáme, čteme a odpovídáme na komentáře.
Sice je dnes mnoho způsobů, jak přilákat lidi na svůj blog, ale mě zkrátka oslovuje jen hrstka z nich. Každý si dnes osvojil nějaký. Můžeme se bavit o tom, že se zviditelníte komentáři - ať už s kritikou, vulgaritou, kladnými ohlasy, nebo zkrátka s vlastním názorem. Pak už záleží na tom, jak chcete, aby si vás lidi pamatovali. Tak je to i s články. Krom aktivity, kterou já momentálně navýšit nemůžu, jde o téma, kvalitu článků.
A teď se dostávám k jádru toho, co mi fakt běhá v hlavě sem a tam a pokud to ještě nezhublo třicet kilo, tak se divím. Můžeme si vybrat. Od recenzí knih, kosmetiky, nakupování, deníčku, povídek, aut a tak, se můžeme dostat k tématům, co lidé dnes vyhledávají nejvíce. Jde většinou o věci, na které sami nemají s prominutím koule dělat, nebo o nich psát. Od drog, cigaret až po sex. A víte co? Já se tomu nedivím, klidně ať si to čtou, vyhledávají. Klidně ať to lidi píšou, já když nebudu chtít, tak to číst nebudu. Jsem celkem tolerantní, co se týče toho. Dokonce jsem si sama proběhla i blog Porcelánové panny, nestydím se za to. Jen prosím vás po mně nechtějte, abych o tom psala. Já vím, že mě do toho nikdo nenutí, ale pak tedy přemýšlím, jestli je moje chyba, že na můj blog nevleze větší číslo lidí.
Nechci o tom psát, protože nevím, o čem bych psala. Fikce? Nechci o tom psát, protože to ani neumím, nedokážu si představit psát to cizím lidem, ovšem mluvit o tom mi jaksi nevadí; jsem vcelku upřímný a otevřený člověk. Nechci o tom psát, protože nechci číst žádný nechuťárny od úchylů, co by se mnou prováděli nejen za zavřenými dveřmi. Prostě ne.
Přiznávám se, že asi neumím psát poutavé články, nepíšu sem natolik pravidelně, aby sem chodily desítky lidí stejně často, jako já blog (přiznávám se) kontroluji. Bohatě by mi stačilo deset lidí, co by sem občas zašlo, aby mi okomentovalo a přečetlo si mé myšlenky, ale to je jedno. Nějak si s tím hlavu nedělám. Momentálně asi nemám blogu, lidem a společnosti co nabídnout. Možná jednou mě osvítí cosi, co mi natluče do hlavy nápad na novou rubriku, co sem bude chodit číst i ti rádoby slavní lidé - nejen z blogu, ale i z YT a asku. Haha. To opravdu chci, to se opravdu stane. Viva la ironia.
Ale čí je to vina mě pořád hryže.

Marka
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 nejhorsiprumer nejhorsiprumer | Web | 16. února 2016 v 11:21 | Reagovat

:D Aww! Já už na tvůj blog párkrát zašla a píšeš velmi dobře, až ti závidím! Nabídku máš. 😂 Já se právě teď snažím psát sebeparodicky či jak to nazvat a trochu osobně. Návštěvnost zatím moc nemám, ale uvidíme 😂 Třeba se nakomec začnu ponižovat a pomůže to.

2 děda tik tak děda tik tak | Web | 20. února 2016 v 19:44 | Reagovat

Dobře napsaná úvaha nad obsahem blogu a zvýšením návštěvností. Rad a rádců by se našlo dost, ale důležité je zůstat sám sebou, najít a navštěvovat blogy stejného zaměření a komentovat jejich články. Většinou se návštěvnost vrátí ve formě komentáře a tak si vybudovat základ oblíbených blogů. Je to jen jedna z mnoha možností a k tomu přeji hodně dobrých článků a věrných návštěvníků. Mirek. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama