Cesty a absolutní svoboda

18. června 2016 v 19:21 | Marka |  Neobvyklé
"Umění žije tam, kde je absolutní svoboda." - Bruce Lee


Poslední dobou toužím po odpočinku. A asi se není čemu divit, že? Napovídá tomu i datum, naštěstí bude konec školy, což už jsem zmiňovala milionkrát a ještě párkrát budu. Ale co se může zdát trochu podivné, cítím se jako v řetězech. Chci cítit svobodu v ústech, v kostech, její dlouhé prsty ve vlasech.


Nejde o to, že by mě drtili doma naši domácími pracemi, že by mě snad omrzel vztah (přičemž jsem dnes ještě dostala růži) nebo že by mě někdo trápil a mučil tisíci způsoby. Možná že mě ještě stresovaly tento týden poslední písemky - trochu -, ale to mě už nemusí tento školní rok trápit. Spíš jen čekám, až skončí ta buzerace, ať už ve velké míře, nebo v malé, ať už ve škole, nebo na intru. Čekám na tu opravdovou slibovanou svobodu. Přiblížim se k ní o prázdninách. Tedy alespoň k její dnešní napodobenině.

Touha po volnosti a přemýšlení nad využitím času - v souvislosti s tím, jsem začala fantazírovat nad budoucími léty. Lákají mě dobrodružství, které ovšem dost lidí, co znám především ze školy, odrazují. Bavila jsem se s generací starou asi jako moji nebo vaši rodiče. Potvrdili mi, že se to dělávalo běžně, často a bylo to dostupné pro všechny.

O čem vlastně mluvím? Nevím, jestli vás to už napadlo, ale mluvím teď nejen o výletování bez cíle, stanování, spaním pod širákem, ale především, to až budu zodpovídat zcela sama za sebe, jet do zahraničí stopem. Avšak ne sama. Že vás to děsí? Nejste jediní, ale mě to více přitahuje, než odpozuje.

Nevím, jestli mě chápete, nebo jestli vás to děsí. Fascinuje mě to, ráda poznávám lidi, ačkoliv se vám to může i vymstít a narazit na svině. Sama jsem si minulé léto stopovala auta. Vždy to byl adrenalin, ale nikdy mi nezastavil nikdo protivný nebo perverzní. Po Evropě bych si to samosebou osamocená nezkusila ani za milión. Snad ani s partou holek ne. S kluky bych přemýšlela jinak. Docela selektivní, že?

Ale má to i výhody - poznáte nová místa, aniž byste museli mít hodně peněz na dopravu, turistickou mapu a plán, i když je dobrý vědět, kde aspoň jste na mapě v tom konkrétním státě, ani průvodce, osamostatníte se a musíte se překlenout přes jazykovou bariéru (pokud nemíříte na Slovensko). Taky mi připadá zábavné, že člověk musí oužívat svůj důvtip na cestách. No nevím, jak by člověk reagoval na ty špatné zprávy a negativa, co nese cestování stopem - nevíte, kde budete spát, stejně musíte mít dostatek peněz (alespoň na kuřácké potřeby, protože dost kamioňáků čoudí jako Paramo, Krematorium a Semtín dohromady - anebo máte spolucestující kuřáky... nebo jste kuřák vy). počítat s penězmi a časem na koupi jídla, nesmíte se nakazit žádnou nemocí (a teď nemyslím pohlavní) a urychlené cestování na zpátek je docela problém (protože nikdy nevíte, kdy, koho chytíte a kam pojede). Raní praní prádla na benzínce v umyvadle musí být taky celkem zábava.

Má to spoustu kladů, (nekladů) negativ, ale jedno vím jistě; stále to chci jednou vyzkoušet. Láká mě nejen adrenalin, ale i poznání mentality lidí, kultury a jazyků. Ráda poznám cizí země a nová místa, láká mě i cestování jako takové. A co vy? Jaký na to máte názor? Vidíte na tom další klady, nebo případně zápory? Bojíte se (imigrantů), nebo byste jeli hned se mnou?

https://jedalny-listok.vladozlatos.com/project/files/pages/168/cesta-jedalny-listok.jpg

Marka
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 klavesnicetuka klavesnicetuka | Web | 19. června 2016 v 10:50 | Reagovat

chápu Tě naprosto přesně..

když se venku nadechnu, cítím to ve vzduchu, je to ta vůně, kdy se chce kopnout do vrtule a jet někam, neznámo kam, jen tak....

2 Simix Simix | Web | 19. června 2016 v 17:02 | Reagovat

~Čaué~
Tak odpočinek a svobodu by chtěl asi každý. I já. My bohužel ve kole nemáme ještě všechno uzavřené :(
Ještě dva dny.
O občance jsme se učili, že svoboda neexistuje. Pokud chce být člověk svobodný, musí se cítit svobodný uvnitř a spokojit se s tím, co je. A to je prý svoboda, ale každý to může vidět třeba jinak. Každý vidí svobodu jinak.. třeba. Já vidím ale svobodu podobně jako ty :)
Dobrodružství mě také láká.
Dobrodružství jsem prožívala docela minulý týden na vodáku :D
Ale taky bych chtěla celkově cestovat a poznávat nová místa :)
No nic, přeji ti v tom hodně štěstí :)

3 Tori.U Tori.U | Web | 24. června 2016 v 17:01 | Reagovat

Známe to všichni. Já odpočítávala dny do poslední písemky, na ty úplně poslední (a nejvíce zásadní) jsem se už ani neučila, protože jsem prostě neměla sílu a raději jsem si šla lehnout. Už je to týden, ale ještě pořád jsem se nedostala do pohody takové, jakou bych od svého těla a mysli vyžadovala do následujících dvou měsíců, snad se co nejdřív vzchopím.
Taky se chci nějak v létě vydat. Na stop si (zatím) nevěřím, ale plánuji několik výletů s kamarádkami ^^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama