Brněnecfest 2016...

11. července 2016 v 14:40 | Marka |  Události

...punkovey klystýr

Co? Punkový fesťák
Kde? Březová nad Svitavou
Kdy? 25. - 26.6. 2016

Takže... Nevím moc, jak začít, ale chci vám přiblížit fest, který jsem úspěšně absolvovala a vrátila se z něj s dobrou náladou a ve zdraví. Načerpala jsem tam psychickou sílu a vstřebala plno fajn zážitků s fajn lidmi. Jdeme na to.

Pozn.: Na každý obrázek lze kliknout pro zvětšení.

Už minulý rok jsem měla touhu dorazit na tento fest, ale nedostala jsem se tam, protože... No prostě měla jsem dost důvodů (zejména pak čas, peníze, rodiče,...). Tento rok se mi konečně povedlo přesvědčit rodiče a s naší dost velkou partou (s Rybičkou, Retrívrem, Blondie, Čur*kem, Lásenkou Housenkou, Schízou, Sovou Zákeřnou, Redheadkou, Sousedem, Krtečkem, Lukášem, Sidem, Frodem a Plesňou - které jsem poznala až tam, Čmelákem, Ládíkem, Áďou Péťou - to je prosím jeden člověk -, Adél, Betty, Lorrym, Boštíkem, Pájasem, Barunkou, Motykou, ... A TĚM, NA KTERÉ JSEM ZAPOMNĚLA, TAK SE OMLOUVÁM) jsme vyrazili na fest.


Má to pro mě spoustu plus. Není to tak daleko, pro mě celkem únosná cesta vlakem nebo autem
(jako tenhle rok, protože kamarád měl místo v autě, čímž jsme se ochudili o zážitek, kdy ve vlaku jedou jen samí punkáčové, protože obyčejní lidé vystupují ze strachu (?), že?), fajn cena, spoustu kamarádů jelo jako pořadatelé (takže pivo zdarma) a bylo tu taky dost kapel, na které jsem strašně moc chtěla jít. Několik týdnů předtím jsme o tom nadšeně začali mluvit, týden před tímto datumem jsme nedočkavě skákali do vzduchu jak malí, ve škole jsem si dokonce plánovala, co si vezmu s sebou. Den předem jsem odjela domů z intru, abych si připravila věci + připravila jsem spaní pro Retrívra.
Ani si nedokážete předsatavit, jak jsem byla na trní, než jsme tam vyrazili. Vstávali jsme brzo, já si myla ještě hlavu, namalovali jsme se, skoro jsme ani neposnídali, já si s sebou vzala jen kafe (které mi pak většina lidí prostě vzala, takže ho dopili, poté co se o něm dozvěděli, během pěti minut) a pak jsme ještě pár minut čekali na Bošťu a Lásenku Housenku, protože nás vezli autem.
Dojeli jsme tam, uviděli jsme Rybičku, který tam byl už od čtvrtka. Navedl nás, kde si postavili stan.
Všude TOITOIky. Opravdu všude. Pár stánků, pár poházených kelímků od piva (večer jich nebylo zrovna pár), ale bylo to tam fajn. Vypadalo to dobře. Ovšem sedět za stromem za TOITOIkami není zrovna fajn, když všichni chodí chc*t za ně. Pak už k ránu to bylo zajímavější, protože někteří sr*li i tam, kde to nebylo zdrávo. Třeba do
pisoáru. Musím říct, že mě to spíš pobavilo.
Rozpis kapel byl zabijácký. Chtěla jsem stihnout víceméně všechny až na tři čtyři kapely. Nakonec jsem opravdu všechny stihla, krom dvou, které jsem vynechala úplně. Jednu jsem vidět chtěla, jenže jsem nechtěla nechat spícího kamaráda osamotě. Takže jsem neviděla E!E. Každopádně ostatní kapely, co jsem zaslechla jen z dálky nebo viděla jen pár písniček, mě nemrzí. Užila jsem si jiné věci na 100%.


Došli jsme tam a prostě bomba, paráda. Začali jsme se bavit s novými lidmi - Krtečkem, Lukášem a Plesňou. Krtečkovi zrovna na hlavě prováděli nejnemožnější účes všech dob! Ano, číro mu přestalo stát (a bavíme se pořád pouze o vlasech) poté, co skákal šipky do cizích stanů a jedna slečna se mu nevyhla - sejmul jí i se stanem. Když už mu nepomáhal ani lak na vlasy, tak prostě vzali izelepu... A podle toho dopadl.
Avšak kdybych měla vyprávět vše, co se stalo nebo někdy taky nestalo, bylo by to na dlouho. Zkrátím to. Krteček nás tam všechny bavil jako nikdo. Opravdu sympatický člověk plný šílených nápadů - jak jinak, že? Všichni jsme se shodli, že chceme zůstat v kontaktu. A kdo by nechtěl? Vždyť takový zážitek je jen jednou za život. Ovšem některé věci nevynechám.
Víte, jak jsem psala, že jsem se ráno pracně namalovala? Hmm... Měla jsem smůlu, v devět ráno jsme přijeli a už o půl 11 jsem byla kompletně - až na černé tváře - odlíčená, protože mě někdo jaksi strčil pod vodní "dělo", které bylo půjčené od hasičů. Zásah do černého a to doslova. Okamžitě jsem byla odlíčená, že jsem to tomu parchantovi (nemyslím tu nadávku vážně) musela oplatit. Oba dva jsme byli vytlemený fakt dost z toho druhého. Což mi připomíná, že i když bylo snad 36°, tak se to rozbahnilo natolik, že náš Krteček se v tom prostě musel vyválet. Jiní
prozměnu z nedalekého potůčku vytahali různé řasy, nebo o co šlo, a nosili to jako věnce okolo krku.
Krteček, když už se chtěl převlíknout z mokrého do čistého, kalhoty pojmenovat podle nedaleké
TOITOIky - Johnny -, chodil s nimi jako se psem. "Pojď Johnny." a "Dej pac Johnny.".
Nejmustnější je, že ačkoliv byl absolutně bez omamných látek krom alkoholu, všichni si o něm mysleli,
že jede na drogách. No člověk, co s sebou drogy opravdu měl, byl bez podezření (nemyslím
marihuanu).
Krteček si sebou přivezl nějaký straý ubrus, všichni, které obešel ve stanovém městečku, se mu podepsali. Moc se mi ten nápad líbil. Přemýšlela jsem, že bych to provedla taky. Mimochodem Čmelák
mi napsal číslo telefonu na ruku a doteď si ho pamatuju. Nevěřil mi to dokonce ani ráno.
S Retrívrem jsme spolu udělaly pár fotek, ale nevím, jestli je sem mohu dát a zveřejnit. Stejně tak i další fotky zůstanou jen u mě v pomyslném "šuplíku" - tedy ve složce. S ní jsem si Brněnec užila bombasticky. Mám jí ráda. Taky nás na Brněnci něco svedlo dohromady opět s Redheadkou, takže se spolu zase bavíme jako dřív.

Vzniklo spoustu smažáckých fotek s mými kamarády. Musím říct, že to jsou právě ty fotky, které si jednou vyvolám a budu je ukazovat pyšně dětem. Protože to jsou ty vzpomínky, které budeme mít v hlavě jednou, až budeme tlustý, plešatý a přisr*ný (hláška z Don't Stop - "Jednou, až
skončíme tlustý, plešatý a připosraný, si budem už jen stěžovat, že nejlepší roky jsou v prdeli. Dobře budeme vědět, že nejlepší to bylo právě teď.").






Tady ta fotka má pro mě obzvlášť význam.
Totiž jsem na ní já jediná nahoře, na ramenách nějakého týpka,
když hráli NVÚ, moje oblíbená kapela.



Napsat článek o festu je celkem těžké, protože se tam stalo mnoho věcí. Hodně zážitků, na které si vzpomenete, když to rozebíráte s přáteli. Já se o to pokusila a spoustu jsem toho tu nenapsala ani nezaznamenala. HOdně dobrý zážitek byl večerní pogování, když někdo zapálil světlice. Zajímavý zážitek bylo pogování v dýmu dýmovnice v poledne. Zajímavý zážitek byl společné focení se s kamarády. Hned bych se vrátila do toho prostoru, kde se zastavil čas. Já ten den ani nešla spát. Prostě jsem si šla lehnout jen na hodinu až v deset hodin další den. Za sobotu, neděli a pondělí jsem naspala 9 hodin, protože jsme ještě jeli s třídou na třídní výlet, který byl taky strašně fajn. Užila jsem si to a děkuju všem lidem, kteří tam se mnou trávili čas. Bez lidí by ty kapely tak skvělý koncert neměly.



Tady jsme ještě plní energie.



Tady jsme už ráno úplně grogy.




A poslední fotka z toho víkendu.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 sarushef sarushef | Web | 17. srpna 2016 v 15:20 | Reagovat

To vypadá jako supr akce!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama